Cestování
a fotografování... |
Mexiko 2011
|
Spousta lidí se mě ptá proč jsem se
vlastně rozhodl cestovat ... Musel jsem se nad touto otázkou
trochu zamyslet. V duchu jsem se dostal až do doby konunismu, kdy jsme o
takovýchto věcech mohli jen snít. Vzpoměl jsem si na dobu, kdy jsme museli
ve škole každý rok hlásit čím by jsme chtěli být až budeme dospělí. Vždy
jsem chtěl být řidičem kamiónu, protože bych se tak mohl dostat do jiných
zemí. Nakonec nám díky bohu tato šílené éra skončila a pro mojí generaci v
ten pravý čas. Začal jsem chodit do práce a z našetřených peněz jsem konečně
mohl vyrazit na své první cesty. Nejprve to byly různé poznávací zájezdy po
Evropě a nějaká ta dovolená u moře. Netrvalo mi však dlouho a uvědomil jsem
si, že tento způsob dovolené není pro mě. Zájezdy, kde mám na prohlídku
zajímavých míst jen omezený čas a nebo dva týdny ležení u vody byl pro mě
prostě horor. Tak jsem začal jezdit autem a s kamarádem jsme uskutečnili
svou první pořádnou cestu. S každou další cestou se snažím posouvat své
hranice a dostávat se tak dál nejen na svých cestách, ale i uvnitř sebe.
Dalším mým velkým koníčkem je fotografování, které díky cestování můžu
prožívat naplno. Dlouhá léta jsem fotil na klasiku a postupně jsem se
dostal k focení digitální zrcadlovkou. Dlouho jsem používal CANON 40D, což bylo pro mě ideální. Bohužel, ale spousta cest a náročné prostředí se na něm podepsalo. Postupně se začaly rozpadat všechny plastové krytky. Došlo tedy na obnovu. 40D jsem prodal na náhradní díly. A podařilo se mi najít u jednoho pána u Loun skoro nepoužívanou 7D.
|
Nezávyslé
cestování s místními lidmi... |
Kambodža 2010 |
Tento způsob cestování mě nutí
překonávat své vlastní hranice a nutí mě jít dál. Nikdy mě nebavilo být jak
ovce v řadě, vždy jsem se snažil dělat věci jinak a hlavně po svém. Věřím,
že pokud člověk chce dosáhne všeho co si zamane. Takže neexistuje místo kam
bych se sám nedostal. Věřím v dobré lidi, kteří jsou všude kolem mě a rádi
mi v mých cílech pomohou. Hodně lidí se ptá jestli nemám strach. Musím říci,
že mě to asi ani nikdy nenapadlo takhle o tom přemýšlet. Kdybych takhle nad
tím přemýšlel nemohl bych dělat všechny ty věci, které dělám a mám rád.
Myslím, že není nic co by se nedalo překonat. Beru to jako úžasnou možnost
rozšířit si své obzory a hlavně si uvědomit jak a v čem žijeme. Spousta lidí
u nás nadává, jak se má špatně a podobně. Říkám jim jeďte se podívat na
východ a ono vás to přejde...
|
Laura a Ally na cestách... |
Istanbul 2019 |
Osud tomu chtěl a tak jsme si s miloušem Káťou pořídili dva lupeny. Dnes se snažíme cestovat dále už ve větším počtu. Pořídili jsme si malou dodávku a upravili jí na cestování. S holkama už jsme projeli pořádný kus Evropy a holky už procestovali toik zemí jako něktří lidé za celý svůj život. Hlavní je, že je to baví a stále nás někam tahají a tak couráme nejen po Čechách, ale i po ostatních zemích.
|